Rozhovory

Animal namíchal exkluzivní State of Mind mixdown

V rámci nadcházející březnové Hoofbeats party se State of Mind jsme požádali našeho rezidentního dje Jakuba Plačka, vystupujícího pod uměleckým jménem Animal, aby namíchal set tvořený výhradně tracky této novozélandské dvojice. Hráč je to ostřílený a zkušený: za léta hraní vystupoval vedle mnoha světových jmen dnb music a svým setem doprovodí také náš další jarní mejdan. Přestože je Animal spíše povahy tiché a skromné – což nikterak neubírá jeho sympatickému charakteru – za mixem se chová tak, že dostává svému nicku zcela a plně. Při příležitosti jeho jedinečného mixdownu jsme se jej rozhodli krátce vyzpovídat. Jakub nás přivítal ve svém útulném bytě, jehož kuchyni kromě kuchyňské linky, u které se pohybuje se stejnou vášní a svižností, dominují také právě mixy. Přijměte i vy pozvání do světa dje Animala.

Kubo, pověz nám, jak to vypadá s mixdownem?

Už ho mám hotový.  Snažil jsem se v něm použít věci, které mě nějak ovlivnili, protože State of Mind jsou už mnoho let jedni z mých nejoblíbenějších umělců. V mixu nesměl chybět třeba určitě Sun King, to je hned první track. Pak můžete slyšet další fláky jako je Moneytrain a samozřejmě i věci z jejich prvního alba na Blackoutu Eat The Rich. Z něj jsem použil dva tracky a nakonec jednu z posledních novinek od State of Mind. V prvé řadě jsem ale použil tracky jejich vlastní produkce, pouze poslední track jsem použil remix Black Sun Empire, poslední od Neonlight Remix tracku, který dělali State of Mind společně s Black Sun Empire – jedná se vypalovačku s názvem Stranger, která vyšla na remixovém albu Wrong Room.

Kolik je v setu věcí?

Je tam přesně 16 tracků. Mix jsem se snažil udělat trochu pohodověji, aby to mělo nějaký spád. Taková perlička je, že celý tracklist je poskládaný od nejstarších po nejnovější věci. Bral jsem to postupně.

Paráda. Jedná se tedy o určitou antologii, průřez jejich tvorbou?

Přesně tak. Vzal jsem to od začátku, jak to šlo časem, aby tam byl vidět vývoj jejich zvuku.

 

Když jsem připravoval povídání o State of Mind, zjistil jsem, že na začátku kariéry jim hodně pomáhali Concord Dawn.

Ano, ty samozřejmě znám. Třeba track Morning Light od Concord Dawn je úplně ideální na situaci, kdy lidi na party nad ránem křičí „Dej tam ještě jeden!“. Tak tam dáš právě tohle a je to. (smích)

Zavíračka…

Zavíračka jak víno! Poslechněte si a běžte domů spinkat. Nebo ještě na nějakou afterparty. (smích). To hodně dávám…

 

Máš nějaký úplně nejoblíbenější track od State of Mind?

Těch je! Ale asi bych uvedl Bigger Faster Stronger z posledního alba Eat The Rich.

To je vůbec našláplé album…

Když vyšlo, projížděl jsem ho pořád dokola, v autě jsem to měl vypálené, všude mi to jelo…

To byla šleha. Vzpomínám si, když to přišlo, že to bylo – nechci říct revoluční – ale bylo to hodně zásadní album…

To ano. I ta grafika udělala hodně, mají to celé zmáklé. Hodně se mi to líbilo.

Slyšel jsi už State of Mind živě?

Slyšel, právě před dvěma lety v Sku, když jsme je tu měli v Olomouci poprvé. Před tím byli ještě na Hoofbeats v Hustopečích nějaký rok před tím. V Sku jsme ty mejdany tehdy de facto začínali, takže to byla opravdu skvělá otvíračka. Byla to bomba.

Na tu party se pamatuju taky. Vzpomínám si, že si to Patrik velmi užíval, byla tam dobrá energie.

To on umí dávat dobře. (smích)

Vím, že máš rád taky třeba The Upbeats…

Moc! Novozélanďani jsou vlastně úplně moje top: The Upbeats a State of Mind.

Ty na březnové party se State of Mind hraješ, je tomu tak?

Ano, jsem v lineupu. Ještě přesně nevím, kdy budu hrát, myslím, že nastoupím na nějakou ranní hodinu. Určitě připravím nějaký speciální set.

Jaké to je hrát na stejné stagei s takovou hvězdou, jakou jsou State of Mind?

Dostat se na takový lineup je pro mě jako pro dje velká pocta. Já si to moc užívám.

Prozraď našim fanoušků, co Ti teď aktuálně hraje v playeru?

Mám teď pár nej tracků. Hodně hraju track od Shimona a Trimera Scaredy Cat, ten mě hodně baví. Je to zvuk, jako bys letěl v kosmické raketě z Marsu někam na Venuši a je to hodně brutal. Anebo mě hodně baví James Marvel a jeho věc Riddles and Traps.

 

 

Jak to máš vlastně s novou hudbou? Sleduješ novinky? Sjíždíš nějaké YouTube kanály?

Jasně, sjíždím kanály. Koukám hodně i na Beatport, tam sleduju věci, které mám rád, zda se něco objeví. Jinak hraju své oblíbené tracky. Jedu je pořád dokolečka, někdy mi přijde, že mix na každé party je pak pořád to stejné dokola. Ale ty tracky mě pořád baví, pořád mě baví je míchat.

Asi můžeš mít padesát tracků a pokaždé uděláš jiný set, je to tak?

Přesně. Pokaždé je ten set jiný, vždycky se dá vymyslet nějaký záludný mix, který stojí za to.

Co Tvůj pohled na dnb vůbec?

Pořád jedou plechárny a já myslím, že to je jedině dobře, že k nám jezdí známá jména ze zahraničí a že ty parties jsou. Akorát mě trochu mrzí, že lidé zavrhují menší parties, kde vystupují mladí djs, kteří už v dnešní době umí míchat. Dneska už se neřeší jen nějaké srovnání tracků, ale výsledný mix. A když na akci přijde pár desítek lidí, tak je něco špatně. Nevím, jestli je to dnešní dobou, že jsou lidé raději zavření doma, než aby si přišli poslechnout kvalitní hudbu. To je otázka.

Já vnímám, že akcí je opravdu hodně. To ještě pár let zpátky nebylo. Dnes, když si sjedeš Facebook a řekneš si, že jsi ochotný jet autem 200 km kamkoli, tak si můžeš hodně vybírat. Ještě se ale vraťme k mixu. Jak poznáš dobrý set? Co Ti tam musí zaznít, aby sis řekl, že je set dobrý? Ty jsi zmínil technický skill, že se dnes už tolik neřeší…

Není to jenom o pouhém pouštění tracků, to můžeš řešit tak někde doma, zaposlouchat se, ale kvalitní mix tě musí zaujmout hlavně svou propracovaností, efekty a dalšími skills dje. Není to opravdu jenom o tom „pouštění“, ale i o tom dát toho na mixu víc, než co pustíš z přehrávače. Musí Tě to bavit. Nemusíš to úplně sekat, ale posluchač je určitě zvědavý na nějakou vychytávku. A to je asi to, co mě na hraní nejvíc baví.

Musím říct, že mě jako posluchače už nebaví mixy bez nápadu. Spousta djs sice seká dobře, ale jako celek nevypráví žádný příběh.

Ano, není to o tom sekání. Člověk to může umět zvládnout, ale já myslím, že to není ono, sypat tam jeden drop za druhým. Jde o to umět tomu dát trošku nějaký spád. A dobře vybírat tracky. Když tracky znáš dobře, tak prostě vidíš další track, který budeš míchat – v hlavě si ho pustíš a poslechneš, jestli do toho jde nebo ne. Takže pak je to o tom to slyšet a mít to dobře naposlouchané. Samozřejmě nemusíš vždy, prostě slyšíš čtyři doby, ta technická stránka tam je pořád stejná. Řešíš harmonii a další věci.

Kubo, řekni nám jaký je Tvůj lineup snů? Jedna klubová noc, jeden lineup…

Pokud pomineme jména, která se tu objevují docela často, jako Black Sun Empire, Neonlight a další, tak by to bylo určitě rakouské sdružení Fourward.  Nedávno vydali výborné album Expansion (Anniversary Edition) ze kterého hraju některé tracky. A když už jsme v Rakousku, pak mě určitě pořád baví Mefjus.

 

 

Máš tedy nejraději neurofunk?

Určitě. Ale nepohrdnu ani deepem, nebo nějakými složitějšími věcmi. Hodně mě baví třeba producent Xtrah, má opravdu propracované zabijácké věci. I když to nejsou úplně vály, tak zvukově si člověk rozhodně užije.

 

A co třeba liquid?

Liquid hraju rád. (smích) Teď třeba v olomouckém Belmondu, kde máme lounge, tak tam si rád zahraju (pozn. další loungovou party v Belmondu, kde zahraje Animal vedle Apokaina s Noxowl můžete navštívit už tento pátek). Liquid můžu i doma, jen tak pro radost. Mám rád různé melodie, které si můžu v mixu užít. Drum and bass miluju celkově a nedělám příliš velké rozdíly. Nepreferuji absolutně jeden žánr a nejsem vyhraněný na jediný styl. Rád si zahraji všechno, jiný subžánr pro mě není překážkou.

Co Tě teď v hudební oblasti čeká?

Tak to musím říct. Chystáme se s přáteli do Belgie na festival Rampage. Byli jsme tam už dvakrát a vždycky to bylo naprosto parádní. Když jsem tam byl poprvé, ještě týden jsem se vzpamatovával. Zvuk, světla, lasery, je to úplně jiná liga.

Jaký tam bývá crowd, je to taky doména mladších lidí?

Samozřejmě, i když tam jezdí lidé z více než 40 zemí světa, je to hlavně o mladších. Ale neumí úplně pařit, moc toho nevydrží. Jednou jsme tam nad ránem kolem šesté čekali na Mefjuse, plni energie, přišla za námi nějaká Slovenka a ptala se „Vy jste Češi, že jo?“. My prostě umíme pařit, to se pozná.

To zní skvěle! Kubo, užij si to a my se budeme těšit na Tvůj set. Díky moc za rozhovor.

Rádo se stalo, mějte se krásně a těším se na vás!

 

Autor: Luke B.