Nezařazené

Before Party s Forbidden Society

Poslední červnový den a začátek nejoblíbenějšího ročního období nejen pro milovníky hudebního umění řádně oslavíme a zapijeme v našem domovském Sku s nikým jiným a menším než s Forbidden Society, tedy s Jindřichem Brejchou, jedním z největších jmen na poli české dnb scény.

Při této významné události jsme Jindrovi položili pár otázek, tudíž čtěte pilně dál!

Produkce jakékoliv hudby ex machina, nejenom dnb, není žádná sranda. Mít talent je fajn záležitost, ale 90 % úspěchu závisí spíše na ochotě těžce pracovat. K tomu, aby se ale jeden přinutil, je třeba nejenom konstantní vnitřní Shia Labeouf, občas pomáhají i speciálně utkané rituály, které předcházejí samotnému kreativnímu procesu. Naše první otázka se tedy týkala právě tohoto …

Jak vypadá tvůj kreativní proces, prostě si sedneš k počítači nebo tomu předchází nějaké rituály?

FS:

Ráno v sedm vstanu, jdu se projít/zaplavat si/projet se na kole, dám si dvě kafe a jdu na to. Žádné velké rituály nemám, spíš jde o to, že do studia jdu jen, když cítím, že to půjde. Nic nehrotím. Nejsem ten typ, co sedí od rána do večera ve studiu, každý to má jinak a já takhle. Každopádně si myslím, že k dobré tvorbě je třeba nějaký impuls.

S tím se pojí otázka, co za software používáš?

FS:

Používám Presonus Studio One 2 Professional. Je to dva roky zpět, co jsem přešel z Windows XP a Acidu Pro 6, ve kterém jsem dělal něco přes osm let. Bylo už načase a jsem rád, že jsem zvolil tenhle soft. Po vyzkoušení všeho možného od Cubase, Abletonu, Fruity Loops mi tohle sedlo nejvíc a můžu říct, že už jsem se tím docela prokousal, i když to ze začátku bylo dost těžký. Bylo to jako bys řídil Trabant a koupil si nejnovější Bávo :D. V jednu chvíli jsem myslel, že to rozsekám na hadry a půjdu dělat někam k pásu jak mě s…o, že mi to nejde.

Co tě inspiruje mimo hudbu samotnou?

FS:

Lidi kolem mě. Myslím si, že je strašně důležité mít kolem sebe dobrý lidi, co tě podporují a cítíš se mezi nimi dobře. Není nic horšího než mít kolem sebe – říkám těm lidem energetické pijavice –  co tě vysávají, berou si a nic nedávají zpět. Naštěstí tohle já dost rychle poznám a nepustím si je k tělu nebo jim dám dost důrazně najevo, že o jejich „kamarádství“ zájem nemám.

Jinak taky určitě cestování. Poznáváš nové země a to mi osobně dává do tvorby také dost.

Když se vrátíme k tvým naprostým začátkům, vzpomínáš si třeba co za track nebo jaký producent na tebe tenkrát měl takový vliv, že sis řekl „I Love Dnb Now!“.

FS:

Určitě to byl Technical Itch a věci, co tenkrát vycházely na jeho dnes už neexistujícím labelu Penetration. Vzpomínám si, že jsem chodil do vinylovýho shopu a poslouchal každý release. Říkal jsem si, jak je to dobrý, že bych mohl něco takovýho taky zkusit udělat. Celkově to byla éra Freak Recordings, strašně mě to bavilo a tenkrát, když mi Dylan napsal na AIM, že by rád vydal Filth VIP, to pro mě bylo něco neskutečného. V té době tam tenkrát podle mě každý producent, co dělal tvrdší věci, chtěl něco vydat.

Tvorbu jakých producentů považuješ v současnosti za nejvíce kvalitní?

FS:

Kvalitní je široký pojem. Někdo považuje za kvalitní track s krystalicky čistým zvukem s moderními postupy v produkci, někdo zase věci, co mají atmosféru. I když ten track nemá zvuk jak Noisia, tak má svoje koule. Nicméně už jsem to psal několikrát, ale platí to stále, pořád mě baví Audio, Emperor, ale i noví producenti jako Redpill, Synergy, Gydra. Upřímně jsem zabrousil i trochu do deepu a začal mě strašně bavit Alix Perez a jeho label 1985. I ty jeho pomalejší věci. Dost mě baví věci, co vychází na Critical Music. Pár deepovějších věcí tam mám taky, ale nevím, jestli s tím někdy půjdu ven. Jen jsem měl náladu udělat něco jinak.

V jednom starším rozhovoru zmiňuješ svůj další projekt, kde se věnuješ i jiným žánrům než dnb. Můžeš nám k tomu povědět trochu víc?

FS:

Je to projekt Pornotrasher, kde produkuju techno, grime, electro, vlastně vše mimo dnb. Mám pod tímto projektem připraveno pár techno tracků, které bych chtěl dát po létě nějak ven. Je to spíš takový odpočinek od dnb, když mám chuť makat na něčem jiném.

Nickname Forbidden Society je už hodně zajetý, takže jméno asi určitě měnit brzo nebudeš, ale opět v jednom ze starších rozhovorů zmiňuješ, že kdyby na vymýšlení jména přišlo dneska, bylo by to něco jiného a kratšího. Přemýšlel jsi nad tím třeba někdy a máš nějaké nápady v záloze?

FS:

Jo, na ten rozhovor si pamatuju. Jméno určitě měnit nebudu, ve finále si myslím, že je to o muzice, ne o názvu.

Každopádně je dobré, když někdo začíná, zvolit si něco krátkého a lehce zapamatovatelného, nejlépe jedno slovo. Někdy se pak stane, že lidi moje jméno pak komolí jako třeba jedno „d“ nebo píší Forbiddent a podobný věci :D.

Za těch mnoho let co se na scéně pohybuješ si hrál už na mnoha akcích nejen v ČR, ale i v zahraničí. Jedná se pro tebe už v podstatě o rutinu nebo je to pořád něco, co se ti zatím neomrzelo? Popřípadě býváš před akcí třeba ještě nervózní, že něco zvrtáš?

FS:

Dobrá otázka. Nikdy to rutina nebyla, není a nebude. Myslím si, že jakmile se tohle někomu stane, tak by měl skončit. To, co dělám, považuju za dar a jsem neskutečně vděčný, že se můžu živit tím, co mě baví a co miluju.

Na každou akci, ať je na vesnici nebo pro 10 000 lidí, se připravuju stejně. Snažím se mít v setu novinky, duby, co lidi ještě neslyšeli a namíchat set, který je zajímavý. Nejsem robot, takže je jasné, že někdy se ti to povede a jindy ne, tak to prostě je. Můžu ale říct, že vždy do toho dávám 200% a ano, bývám před akcí nervózní i po těch letech – jestli pro lidi zahraju dobře, jestli moje nové tracky budou hrát dobře a publikum je vezme. Hlavně pak svůj set sám hodnotím. Nemám problém přiznat, když je to na hovno a moc se mi to nepovedlo.

Konečně, co bys poradil mladým začínajícím djs/producentům, třeba takovým, co by se chtěli upsat tvému labelu FSRecs?

FS:

No v první řadě posílejte muziku sem na tento mail, jelikož mi toho moc nechodí: info@fsrecs.com.

Je dobré mít přehled, ale buďte sami sebou. Vím to i od lidí z jiných labelů. Labely hledají lidi, co mají svůj zvuk, jsou originální, i když tam nejsou super duper edity, ze kterých by si měli všichni sednout na prdel. Je to o síle toho tracku. Lidi ke kterým vzhlížíte už tu jsou, je rozdíl mít tvorbu někým ovlivněnou a někoho kopírovat.

Zkuste poslat tvrdý věci. Tvrdý neznamená 4/4 hardcore, chci vydávat drum & bass, temnej, tvrdej, stačí jeden, dva tracky. Na zvuku se dá vždycky zamakat, stačí se zaposlouchat do labelového Soundcloudu, aby si každý z těch producentů udělal obrázek, kam to směřuju.

Díky za rozhovor!