Recenze

Ivy Lab: od halftime k melancholickým výšinám drum and bassu

Pakliže nejste jako posluchači dnb music úplnými nováčky, kteří na břehu hlubokých vod teprve opatrně máčejí své neposedné nohy, se jménem britského tria Ivy Lab jste se již nutně setkali. Přesto se pojďme na tuto trojici z jižního Londýna, sestávající ze jmen Sabre, Stray a Halogenix podívat blíže. Jejich produkce je totiž něčím, co lze bez nadsázky označit za uměleckou práci, která časem zraje jako dobré víno. Rozkročeni od halftime, přes future beats, až k dnb vytvářejí ve svém studiu jeden kvalitní track za druhým. A právě na jejich 165 – 185 bpm tvorbu se dnes zaměříme podrobněji.

Gove Kideo pracuje už nějakou dobu pod jménem Sabre a jeho tracky se objevují na labelech Critical Music, Metalheadz a Renegade Hardware. Jeho dílo vyniká propracovanou rozmanitostí, pohybující se na pomezí drum and bassu, experimentalu, minimalu a ambientu, často v čilém spojení se jmény jako Alix Perez, Icicle, Commix a mnoho dalších.

 

Další člen seskupení Jonathan Fogel zvaný Stray řídí hudební katalog pro Exit Records, a je jednou z postav, která se již slušně zapsala do historie zmíněného subžánru halftime (pokud vám pojem nic neříká, lze to snadno a rychle změnit – koukněte na naši Stručnou příručku současným dnb). Strayův záběr je skutečně pozoruhodný: zkuste třeba posbírat jeho líně rozházené lehce melancholické zápalky, hm?

 

Laurence Reading, který si říká Halogenix, je pak nejnovějším členem trojice a stihnul už zanechat nesmazatelnou stopu v podobě několika mimořádně kvalitních EP. Jeho práce si také zaslouží samostatnou pozornost (a proto se jí pověnujeme v některém z příštích článků). Halogenix je znám i díky své spolupráci s britskou zpěvačkou Roses Gabor, pro niž píše některé texty. I tato aktivita jej řadí mezi umělce, jejichž multižánrový přesah dává možnost toto označení bez nadsázky použít. Roses Gabor totiž stojí rovněž za zmínku – je vokalistkou, která si střihla zpěv s kapelou Gorillaz v jejich songu Dare na albu Demon Days (ano, jedná se o jeden z nejznámějších songů této úderky, při kterém se zhoupnete, i když jinak jedete drumy od rána do večera). Jeho samostatnou produkci poslední doby lze bez pochyby zařadit do subžánru liquid, čemuž dává zelenou nejeden vyhlášený label, jako třeba UKF v případě čerstvého počinu s názvem The Night.

 

 

Londýnské trio dalo dohromady – nepřekvapivě – jejich společné zanícení pro experimentování na poli elektronické hudby. Ivy Lab se do povědomí dnb scény dostali poprvé v roce 2012, kdy přišli se svým debutovým singlem Oblique. Další tracky, jako Live on Your Smile, 20 Questions nebo Make It Clear, stejně jako četné remixy pecek známých matadorů SubFocuse (výborná věc s názvem Close), TCho (track Everything For A Reason) či krále liquidfunku Lenzmana (remix Paper Faces) je dostali mezi uznávaná jména produkující mimo jiné právě i melancholický soulful drum and bass.

 

 

 

 

 

Jejich široké subžánrové rozpětí je pak předurčilo pro spolupráci s další veličinou, jíž je holandská Noisia. Není divu, ani tato stálice ze země tulipánů se nebojí koketovat s halftime produkcí a s Ivy Lab spojila své síly v tracku Possession. Na jaře pak přišla řada i na remix tracku roku 2017 s názvem Tentacles. Cítíte to pomalu se utahující sevření chapadel?!

 

Tvrdá práce a úsilí Ivy Lab se dočkala odměny, kterou jim věnoval časopis Mixmag zařazením do seznamu The Top 10 DJ’s of 2015, a to zejména za jejich propagaci nové generace subžánrů (zvláště ve spojitosti z jejich loni započatým projektem 20/20 LDN, kde můžete jejich experimentální tvorbu ochutnat v její nejrozmanitější podobě). Právě tento jejich počin a další aktivity je pořád drží na špičce současného halftime proudu, který je zároveň stále největší oblastí zájmu těchto břečťanových mágů.

Ivy Lab se postupně stávají partnery pro další zajímavé kolaborace. Co se tedy například stane, když se pomalu přerývaná hudební láska setká s pochopením producenta čistě neurofunkových tracků? Světlo světa přece spatří další povedený remix. Pokud vám tohle dílko uniklo, posuďte teď sami,  nakolik se panu Martinovi z rakouského Linze aka Mefjusovi povedlo v tracku Sunday Crunk ono plouživé tempo vyšperkovat razně modulovanými cingrlátky. Remix získal na obrovské oblibě a v roce 2015 se stal nejprodávanějším trackem portálu Beatport a takém jedním z Dji nejhranějších válů vůbec.

 

 

Ultra inovativní, nekompromisní, zasvěcení, těžko kategorizovatelní. A možná právě proto objevující se v dramaturgiích festivalů Glastonbury, Boomtown či Outlook Festival. Ivy Lab jsou na samotném horizontu současné britské bass music, a to nejen díky již těžko zpochybnitelným uměleckým kvalitám, ale také svou průkopnickou reputací, kterou tvoří jednu z nejzajímavějších značek scény ve Velké Británii.

Enjoy new ways!

(Autor: Lukáš B.)