Představte si, že jste lokální kořenářka z Dolních Rakous v 18. století nebo hoplít ve starověkém Řecku a vaši spekulativně klidnou existenci naruší přílet vesmírného korábu, který vás jen tak pro legraci králíků přenese svým palubním strojem času do jednadvacátého století. A ne někam na poklidnou chatu někde ve švýcarských Alpách, ale na Hoofbeats rejv v olomouckém Sku.

Zní to sice jako námět mizerného béčkového scifi, ale je to zároveň zajímavý myšlenkový experiment. Pomineme-li vcelku pravděpodobnou alternativu, že šok z vytržení z důvěrně známého prostředí do prostředí natolik odlišného a tím pádem děsivého by zcela určitě způsobilo mrtvici a tím i okamžitou terminaci života naší spekulativní kořenářky i hoplíta, pokuste se hlouběji zamyslet nad psychologickými důsledky takovéto situace, pokud by oba dva tito návštěvníci z jiné doby prvotní šok přežili. Kdybyste byli jimi, jak by vám bylo, co by vám běželo hlavou, co byste pociťovali? Nejednalo by se snad o ultimátní kulturní šok? Lidská rasa přece zažívá pocity kulturního šoku, i když zjistí, že v jiných částech světa používají ke správnému očištění spíše bidet než toaletní papír nebo že v některých částech Číny je normou jíst psy a ve Francii obědvají zhruba tři až čtyři hodiny. Jakékoli vytržení z naší důvěrně známé a pohodlné existence nám ve většině případů působí diskomfort a pocity úzkosti a to, v porovnání s víceméně dosti nereálným příkladem uvedeným výše, se jedná vskutku o naprosté maličkosti.

Nicméně abychom zkrátili tuhle esej a dostali se k jádru toho, o čem má tento článek pojednávat, budeme se muset smířit s faktem, že lady kořenářka ani hoplít by na sličné drum and bassové tóny linoucí se z našeho rezidentního klubíku pravděpodobně moc nezapařili a ani by je obzvlášť neocenili. Ovšem když už jsme zmínili olomoucké Hoofbeats rejvy i kulturní šok, proč si trochu jeden takový Kulturní Šok nepředstavit trochu víc. Kulturní šok je český překlad výrazu culture shock a Culture Shock je zase pseudonymem Jamese Poutneyho, dje a producenta z Britských ostrovů. Proč si James profesně říká zrovna takto se nám nikde na internetech bohužel dohledat nepodařilo, nicméně můžeme třeba ponechat prostor fantazii a říci, že svým technicky precizním stylem a hudební vytříbeností působí nemalý šok only edm znalým a chtivým kulturám.

Back to James himself!

V polovině let devadesátých James objevil, skrz tehdejší pirátské stanice, kouzlo a magii junglu, zvuku, který mu evokoval mimozemské civilizace a ozvěny budoucnosti. K hudbě měl od malička vřelý vztah, doma si například pouštěl desky zakladatele hudebního minimalismu, Steva Reicha, které našel v kolekci svých rodičů. Věnoval se i vážné hudbě a ze všech nástrojů mu nejvíc učarovaly bubny a bicí. Není tedy zrovna překvapením, že se rozhodl svůj život zasvětit žánru, pro který jsou bubny zcela esenciální složkou.

Úplně první release, EP The Vega, Jamesovi vyšel na labelu Moving Shadow v roce 2004. O dva roky později si jeho skills povšiml výkonný ředitel Ram Records Andy C a labelu ho upsal. Právě tomuto labelu a žádnému jinému je James věrný dodnes.

V roce 2007 spatřilo světlo světa další EP s názvem The Third Stage. Z tohoto releasu vám k ochutnání servírujeme pecku Rework, spolupráci s liquid funkovým duem Brookes Brothers.

 

O další čtyři roky později se do undergroundových hudebních kanálů vloudil parazit jménem Ohrwurm. Název je původu německého a jedná se o doslovný překlad anglického výrazu „earworm“, tedy v češtině cosi jako „ušního červa“. Jde o metaforu, která označuje až přespříliš chytlavý song, co nemůžete dostat z uší a už je to fakt otravný. Ohrwurm tyto podmínky splňuje na jedničku s hvězdičkou. Připojili bychom své naděje, že James 27. dubna tuto pecku zařadí do svého setu, ale myslíme, že vskutku není třeba pochybovat, že se tak nestane.

 

Pecku Troglodyte z roku 2012 jistojistě zná každý správný fanoušek drum and bassu. Objevuje se v repertoárech mnoha djs, jelikož se na ni nejenom výborně juchá, ale velmi dobře se i mixuje.

 

V květnu roku 2015 přišly na svět City Lights. Vokály tracku propůjčil Bryn Christopher z I SEE MONSTAS. Tahle mainstreamová paráda má už sice blíž k tradičnímu pop elektru, ovšem na kvalitě jí to nikterak neubírá. Pokochat se rovněž můžete i sympatickým vizuálem oficiálního videoklipu. Watch below!

 

Zatím poslední EP, Transit, Jamesovi vyšlo v prosinci roku 2015. Zaslechnout jste na něm mohly bangery jako Steam Machine či Tangents.

 

Bunker snad není ani třeba představovat. Pozná ho i ten největší trouba, co přišel do Ska, protože „drumyyy brooo“, staff v Sku, ať už slečny za barem či pánové sekuriťáci, ho znají nazpaměť. Jeho ozvěny se dají slyšet ještě v pondělí v laboratořích přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která sídlí naproti klubu. Je to prostě straight and honest to God banger!

 

Jamesovu originální kolekci ukončíme jeho nejnovějším počinem, trackem East Block. Použili bychom nejraději opět slovo „banger“, ale nechceme se opakovat, jelikož to začíná být už trochu stydné. Holt se máme na co těšit!

 

Závěrem si zde představíme několik remixů, které James věnoval svým kolegům z hudební branže.

Remix Your Love, upbeat písničky od talentované britské zpěvačky Moko.

 

Remix singlu Guilt od dubstep tria Nero.

 

A samozřejmě nesmí chybět remix Broken Pieces od Camo & Krooked, kteří svou presencí poctili Sko teď v únoru. Že pánové Reinhard a Markus neprohloupili a svoje dítě vložili do těch správných remixových rukou, potvrzuje nejen geniální výstavba celé aranžérie tracku, rovněž i blížících se 100 000 views na youtube za pouhé tři týdny, co je remix na světě. Je to … wait for it … banger!

 

James Poutney alias Culture Shock vystoupí v olomouckém Sku společně s řezníkem Audiem už za necelé dva týdny. Těšit se opět můžete na noc protančenou až do rána i pravidelný měsíční výplach zbytečného smetí z vašich hlav. Stavte se, bude to velký! Slibujeme!

Event!

Eliška S.