Píše se rok 2099. Právě jste se po deseti letech probudili z kryogenického spánku. Jste na Plutu. Dřívější trpasličí planeta byla přetransformována v Elysium, oblíbenou prázdninovou destinaci pro vyvolené. A vy jste jedním z nich.

Nedejte se zmást, povrch Pluta stále tvoří jen krátery, ledové pláně a hory. Ale právě hluboko pod povrchem se skrývá generátor, díky kterému vy zažijete the best times of your life. Je to lepší než všechny drogy světa. Stačí se jen připojit. Let the Matrix begin.

Fantazie vaší volby je jeden nekončící rejv. Jste fanoušek drum & bassu. Well, of course! Dnb budoucnosti je ovšem poněkud jinak znějící. To se přece dá očekávat. Vždyť je to teď hudba tvořená výlučně počítačem. Lidská bytost nesložila ani notu víc než padesát let.  Naše existence je nyní pasivní. Jsme jen receptory podnětů. Jakákoliv naše potřeba je vyslyšena ještě dříve, než pocítíme její příchod. Trávíme dny v detailně propracovaných, naší povaze a chutím přizpůsobených fantaziích ….

Jak jen tedy může znít tohle dnb vzdálených budoucích časů?

Co takhle zinicializovat youtube, do search baru napsat Current Value, zvolit random track a okusit tóny budoucnosti?

Produkce Tima Eliota, známého spíše pod pseudonymem Current Value, je v mnoha ohledech soundtrackem pro biotechnickou revoluci, moc přebírajících umělých inteligencí a sci-fi dystopií. Nechává vám okusit sound na který při východu slunce rejvují machines v postpostmoderním světě. Protože hudba je nekonečně se vyvíjející médium a má milion tváří i příchutí, Timova produkce může někomu nechat prožít stejné nebo podobné transcendentní stavy jako dandymu ve fraku v 19. století Brahmsova třetí symfonie. Všechno je relativní a vnitřní pocity nejvíce.

 

Tim Eliot, aka Current Value, se narodil v Berlíně. Jako malý chlapec se učil hrát na klavír a na začátku devadesátek dostal pod stromeček Casio klávesy, což velmi pravděpodobně zpečetilo jeho osud v okovech elektronicky produkované hudby. Doma si postavil vlastní amatérské studio a svoje výtvory si nahrával na nejpopulárnější tehdejší médium doby, tedy na kazety.  Tenkrát na něj mělo největší vliv techno.

Od roku 1996 působil jako diskžokej na rádiu Kiss.fm a o dva roky později vydal své vůbec první album s názvem Frequency Hunt. A od té doby snad neutekl ani rok, co by Tim nevydal další album nebo alespoň EP.

Zvuk Current Value lze jen těžko zaplašit do kouta vyhrazeného pro jediný hudební styl, alespoň co se dnb subžánrů týče. Tim se precizně přelévá z techstepu do neurofunku a z toho zase do darkstepu a to vše s příchutí vlastní pouze a jenom jemu.

Jeho přístup k produkci byl vždy vysoce technický, jeden by si mohl pomyslet, zdali se stále vůbec jedná o hudbu složenou člověkem a pro člověka. Je to temné, disonantní, uši těšící melodie abyste pohledali. Vlastně to velmi dobře odráží stav současné situace lidstva a naše vskutku zářivé vyhlídky do budoucna.

 

Kromě vlastní bohaté produkce je mr. Eliot součástí projektu Machine Code. Partnerem v projektu i zločinu je mu Dean Rodell a jejich společný sound je robotím uším tuze lahodný mix techna, dubstepu a drum & bassu.

Na kontě mají již šest společných alb, mezi nimi prvotinu Environments z roku 2011 a nejnovější Mechtropolis z roku 2016, které dokonce nevyšlo nikde jinde než na velebeném maďarském labelu Eatbrain.

 

Další zajímavostí a rovněž i bodem, který tvoří menší kontroverzi mezi posluchači, je Timova preference mixovat své live sety pomocí iPadu a laptopu místo obvyklých CD playerů či vinylů.

My jako lidské bytosti komunikujeme se světem i mezi sebou samými pomocí mnoha stereotypů a předsudků. Jedním z nich je upřednostňování starších a osvědčených modelů (ať už strojů či vzorců myšlení) před těmi novými. Že to, co tu bylo dříve, je lepší prostě proto, že je to tu déle. Třeba, když si nějaká stará lady ve vašem lokálním Albertu nárokuje větší respekt a exkluzivní treatment jenom proto, že se narodila o čtyřicet let dříve. Bullshit. Co kdybychom se prostě snažili si Timovy živé sety užít bez toho, abychom si stěžovali na způsob, jakým jsou nám zprostředkovány? Nebyl by to oh, so beautiful world, kdybychom prostě všichni čas od času dokázali zavřít ústa svá a jednoduše se pokusili ocenit to neopakovatelné kouzlo přítomnosti?

Navíc jak říká Tim sám: „Upřímně, já se nikdy ani djem být nesnažil, jelikož jsem a vždycky jsem byl v první řadě producentem. Rovněž si rád dělám věci po svém. Své sety hraju z Abletonu za pomoci programu Lemur, což mi dovoluje předat je crowdu v jiné, mnohem intuitivnější podobě. Nejdůležitější je pro mě předat své poselství světu a to, že se mé sety skládají z 90% čistě jen z mé vlastní produkce, je toho velkou součástí.“

 

Drum & bassovým zpravodajstvím rovněž v poslední době kolují různé zvěsti o nastávající kolaboraci Current Value s nizozemským leviathanem Noisia. Zeptali jsme se Tima, zda nám prozradí něco víc:

„Kluky z Noisie jsem navštívil minulé léto. Thijs přišel s určitým nápadem, ke kterému jsem já následně taky něco přidal. Takže někdy v budoucnu na tom určitě ještě trochu zapracujeme a pokusíme se to dokončit. Já i Thijs jsme si podobní v tom, že oba máme určitý odstup od vlastní produkce, což nám dovoluje podívat se objektivně na to, jak se tato (i možná budoucí) kolaborace vyvrbí. Hodně se těším na to, s čím ještě přijdeme!“

Vánoční Hoofbeats večírek v Sku také rozhodně není pro Tima žádná premiéra, zahrál si tu již před rokem na jaře. Na svém kontě má rovněž i mnoho dalších eventů po celé České Republice. A co si myslí o české dnb scéně a českých fanoušcích…?

„Fakt mě těší jak tu dnb scéna pomalu, ale jistě roste. Upřímně jsem to nečekal. Lidé a crowd celkově mají tolik entuziasmu, že hrát v Česku je vždy neskutečný zážitek!“

Dle redakčního uvážení není třeba replikovat tu seznam všech Timových EPéček či alb, to si koneckonců můžete zjistit třeba na Wikipedii. Proto se v následujících odstavcích budeme věnovat především vybraným trackům, které reprezentují Timovu everchanging hudební evoluci co nejpřesněji.

Grin. Track z roku 2011. Z EP Split Machine Pt.2.

 

Dark Rain. Pravděpodobně nejpřehrávanější Currentova záležitost na Youtubech. Klasika.

 

Heli Aggression. Útočná a agresivní pecka, jejíž hlavní riff připomíná kadenci palných zbraní. Z nejnovějšího alba Deadly Toys, které vyšlo zrovna dnes, tedy 21. prosince. Jaká to náhoda!

 

Loner z EP Nitro z roku 2015. Futuristická záležitost s příchutí cyberpunku. Enjoy!

 

Changes z plnohodnotného alba Biocellulose z minulého roku. Poctivá neurofunková věc, která jistojistě na naší skromné party chybět nebude!

 

You Can’t Play God. Oh, boy!

„Nemůžeš si hrát na boha a pak si umýt ruce nad tím, co jsi stvořil. Dříve nebo později přijde den, kdy se před věcmi, které jsi udělal, již déle neschováš.“

Hláška pochází ze série Battlestar Galactica, ale klidně se hodí i jako výhrůžný monolog k Frankensteinovi, stvořiteli bezejmenného monstra z klasiky literárního žánru, tedy stejnojmenného románu Frankenstein.

Track je totální, kolosální mindfuck, co více dodat!

 

Solstice je remix písně islandské zpěvačky a umělkyně Björk. Objevuje se na kompilaci Bastards a obsahuje výlučně remixy z jejího alba Biophilia z roku 2011. Track je trochu jako den a noc, klidné pasáže doprovázené nadpozemským vokálem Björk střídá temný, elektronický riff připomínající pulzující vysoké elektrické napětí. Toto kladení nesourodých prvků vedle sebe ovšem netvoří žádný nesoulad, nýbrž právě harmonii v nejvyšší představitelné míře. Truly, a masterpiece!

 

Ať již pro vás byla vánoční nadílka bohatá či naopak chudá, 25. prosince rozhodně nebude strádat ani ten nejnuznější z vás. My v Hoofbeats nadělujeme rovným dílem všem! Very Merry Christmas vinšujeme!

Event!

Autor: Eliška S.