Venku padá sníh, mrzne jako když praští a my se můžeme krom šálku horkého čaje či teplem rozpáleného krbu zahřát třeba i poslechem nově vydané pecky našeho producenta a dje Qo.

Tahle nová věc pohlédla na světlo světa 21.ledna na Youtube kanále Blackout Music a její stvořitel ji pojmenoval Red Lazers. Track je hudebně zajímavý tím, že kromě našlápnutého zvuku ho doprovází vokály ruské zpěvačky Julie Marks, která není na drumové scéně žádný nováček. Například pravidelně spolupracuje se švýcarsko-ruským djským duem Magnetude.

Úplná premiéra, kdy jsme track mohli slyšet na vlastní uši, cítit bassy ve své hrudi, netrpělivě čekat na drop, prostě nasát hudbu tím nejlepším způsobem, jaký jen jde, proběhla 25. ledna v Sklubu, kde Qo zahrál před hlavními headlinery večera, Jadem a Pythiusem. A musím říct, že se mu opravdu dokonale povedlo tyto dvě hvězdy uvést.

O tom, že je mistr ve svém oboru, svědčí mimo jiné i to, že jeho single vyšel i pod taktovkou Blackout YouTube kanálu a protože jsem zvědavá jak vůbec jeho tvorba vzniká, dovolila jsem si mu položit pár otázek, které jistě budou zajímat i vás.

Ahoj Petře. Na úvod bych ti chtěla pogratulovat k potomkovi a hned se zeptat; plánuješ teď jako novopečený rodič omezit hraní na parties a trávit více času s rodinou nebo budeš nadále obšťastňovat lidi naživo svou hudbou?

Čaues! Moc díky, je to natolik super, že samozřejmě chci trávit co nejvíce času s prckem a svou krásnou ženou. To už ale platí nějakou dobu, takže se dá říct, že více než dvakrát za měsíc mně nikde na kalbě nepotkáš.. Čím dál více mně ta kocovina bolí. (smích)

Čtenáře laiky, a vlastně i mě, by zajímalo, jak se takový český dj dostane ke světovému vydavatelství a začne pod ním vydávat tracky? Je nějaká zaručená cesta k úspěchu nebo prostě musíš mít štěstí?

Já teď nevím úplně přesně, co myslíš světovým vydavatelstvím, ale nejblíže k tomu má asi momentálně Eatbrain, na kterém jsem vydal EP a nějaké tracky tak před třemi lety – o zaručené cestě bohužel nevím, pokud by to bylo na mně, řekl bych, že je to taková kombinace toho, že prostě moc chceš, snažíš se a makáš, talentu a samozřejmě štěstí. Já měl to štěstí, že jsem Jadea znal už nějakou dobu předtím a posílal jsem mu dema snad od roku 2012.

Co tě inspiruje k tvorbě nové věci? Jsi produktivnější spíše ve stresu nebo když máš klid?

Kdybych to měl nějak shrnout, tak poslední dobou se snažím dělat věci, které jsou typicky „Qo“, ale každý track s jinou atmosférou, respektive s jiným dalším žánrem, který tam jde poznat. Například u Red lazers v intru určitě slyšíš kytary, punkový vokál a tak. Snažím se to kombinovat s takovým drum and bassem, co mám rád a co podle mě na party funguje.. To určitě bude poznat i u dalších věcí, co vyjdou na Hoofbeats Music. A produktivnější jsem rozhodně když mám klid 😊

Red Lazers. Jak tohle vzniklo a jak dlouho trvalo skladbu vymyslet?

Původní verze tracku byla hotová během možná dvou hodin – chtěl jsem prostě udělat něco rychlého, živého. Ale pořád to byl jen „obyčejný“ track, kterých vychází stovky týdně. Vždycky přemýšlím, jak to udělat tak, aby si člověk tu věc alespoň na nějakou dobu zapamatoval…

U této věci jsem chtěl nějaké pomalejší intro s ženskými vokály a postupným zkoušením toho, co podle mně funguje a nefunguje, jsem došel až k finální verzi, kterou jsem vydal.

Kde jsi přišel k ruské vokalistce Julii Marks?

Julia spolupracuje s projektem Magnetude, jehož jednu polovinu – Jamese – znám už asi 7-8 let. Pracoval pro label Close 2 Death a tím pádem jsme spolu makali a mluvili kdysi fakt hodně. Díky tomu že je to kámoš a měl vždy super dj a produkční skill, ho pořád sleduju.. Když jsem přemýšlel, koho do tracku pozvat, znal jsem z těch dnb zpěvaček v podstatě jen Julii a například Tashu Baxter. V tomhle případě byla Julia jasné volba.

Plánuješ víc tracků s vokály? A jestli jo, budeš nadále spolupracovat se stejnou zpěvačkou?

Co se týče dalších věcí, které už jsou víceméně hotové, je tam s vokály další „kytarovka“ trochu na styl věcí od Pendulum, na které spolupracuje starý známý MC Nuklear. Jinak zatím s holkama nic (smích).

Co bys řekl na to, kdyby za pár let za tebou přišel tvůj syn s tím, že chce jít ve tvých dj šlépějích?

To je ale zapeklitá otázka (smích). Nevím. Nevidím do budoucnosti a nevím, jak bych reagoval. Jen vím, že jsem díky hraní poznal spoustu skvělých lidí, spoustu pozérů a vlezdoprdelků, dostal se do různých zemí a na krásná místa, kde bych se asi normálně nedostal, ale taky do míst kde už nikdy nechci (smích). Rozhodně je to ale dobrodružství, co stojí za to.. To bych mu asi řekl.

A nakonec, jak vznikl pseudonym Qo? Tipla bych to na nějakou zkratku.

Qo… Vím, nezní to úplně foneticky skvěle. Já hrál třeba ve 12ti strašně moc Counter-Strike. Takže jsem měl přezdívku Quo, podle stejnojmenného časopisu – určitě všichni znají časopis MAXIM – ten s holkama a hrozně důležitými informacemi – no a ten se jmenoval před spoustou let QUO. Tehdy bylo v našem CS týmu módní mít přezdívku co nejkratší, tak jsem dal U pryč a voilá – Qo byl na světe.

Když sem se pak rozhodoval, co dál dělat, Qo byla jasná volba! (smích)

Petrovi děkujeme za upřímné odpovědi a přejeme mu, aby se mu nadále dařilo v tom, co dělá, minimálně tak jako doposud!

 

Autor: Bára I.