Kutlo právě vydal na Hoofbeats Music třetí track ze svého chystaného EP. Má vlastní neotřelý zvuk, který se ujal na oblíbených labelech jako je Blackout, Eatbrain či Renegade Hardware, ani na Hoofbeats ale není žádným nováčkem. Pojďme si dát na chvíli pauzu od Distance a vraťme se k songu Porcelain, který nahrál společně se zpěvačkou a písničkářkou Annou Vaverkovou. Tahle hyperaktivní umělkyně právě vydala sólové EP Roztomilá holka, se svojí berlínskou kapelou si zahrála v Elbphilharmonie v Hamburku, ale také sype drum & bassové collaby jeden za druhým.
Už jste spolupracovali na Up & Down, ale co bylo předtím, jak jste se seznámili?
Kutlo: Stretli sme sa na Let it Roll 2014, čo bol môj prvý zahraničný festival. Spoznali sme sa cez spoločných kamošov Furios Freaks. Bývali sme v kempu s Aničkou a ja som sa k nim všetkým pridal.
První collab přišel ale až o několik let později.
Kutlo: Jazdil som dosť často do Prahy lebo mám tam brata a veľa kamošov. Keďže sme ja aj Anička oba počúvali drum & bass, tak sme sa stretávali na klubovkách. Dlho sme sa dohovárali na collab a nakoniec vzniklo Up & Down.
Anna: Byli jsme kamarádi, posílali si tracky, až jednou jsme něco dotáhli do konce.
S Furious Freaks jsi vydala track Own Way na kompilaci The Hoofbeats Music Family. Tam tedy taky trvalo než jste něco dotáhli?
Anna: Umělec se vyvíjí jak znalostma, tak vlivem okolí, takže to muselo ještě dozrát.
Kutlo: To sme ešte boli decká a k finálnemu produktu to ešte muselo dospieť.
A jak jste se vyvinuli mezi Up & Down a posledním společným trackem Porcelain?
Anna: Já oba tracky začínala jakou klasickou písničku, prostě vokál s klavírem, a do toho pak přišel Kutlo s produkcí.
Kutlo: Do Up & Down som už mal pripravený drop, ale nemal som intro a poprosil som Aničku o vokál. Ona vymyslela akordy a nahrala spev, a ja som to potom pretransformoval do elektronickej podoby. Malo to celkom úspech a tak sme se rozprávali a ďalšom tracku. Počas lockdownu Anička nahrala hook na klavír, z čoho som vyrobil drop a dorobil intro tak, aby sedel k vokálom.
Obzvlášť pokud jste track nahrávali během lockdownu, tak nejspíš nebyla jiná možnost než na něm pracovat vzdáleně. Dělala vám komunikace z Německa na Slovensko problém?
Kutlo: Vôbec. Posielali sme si navzájom stemy a dávali si feedback.
Anna: I na předchozím tracku jsme spolupracovali online.
Dělají se ještě vůbec fyzické spolupráce, že by se lidi potkali ve studiu?
Anna: Já ano, ale ne s producenty elektroniky. Když se nahrávají živé nástroje tak je potřeba víc lidské chemie.
Kutlo: Keď je príležitosť tak je to určite fajn. Obzvlášť keď sa už poznáme.
Když jsi zmínila živé nástroje... Hraješ s kapelou The Flavians, píšeš vlastní hudbu a stačí projet Soundcloud a je vidět, že máš i vztah k elektronice. Jak to všechno funguje dohromady?
Anna: Jako první jsem začala nahrávat vokály pro producenty elektronické hudby a to z jednoho prostého důvodu – živá hudba je mnohem nákladnější. Nemohla jsem si dovolit studio, techniku, nástroje... Začít u elektronické hudby dávalo smysl a postupně jsem získala možnost se věnovat i dalším stylům.
Kutlo ty posloucháš The Flavians?
Kutlo: Ja ich mám velmi rád a celkom aktívne ich počúvam.
Anna: Aww.
Kutlo: Počúvam aj inú hudbu ako drum & bass. Vo voľnom čase to ani počúvať moc nechcem, čiže som sa dostal až k indie rocku. Napríklad On the Radio od The Flavians mám rád.
A co říkají The Flavians na dnb featy? Nepatří k lidem co slyší breakbeat a prchají?
Anna: Ne, myslím že jsou z toho nadšení.
Říkala jsi, že začít s elektronickou hudbu je hlavně méně nákladné. Poslední dobou je v anglii populární Koven, která nešetří svou ženskou energií a posílá do háje všechny, kteří ji kritizují za přednahrané sety. Lákalo by tě něco takového, jak míchat, tak zpívat?
Anna: Svoji sólovou hudbu dělám raději akusticky než elektronicky, ale když mě osloví elektronický producent tak jsem za to ráda. Pořád mě baví elektronická hudba a drum & bass mě mega baví. Když mě to zaujme tak proč ne, ale nemám to jako hlavní prioritu.
Nedávno jsi vydala česky nazpívané EP Roztomilá holka, to sis produkovala sama? Sesbírala jsi od svých elektronických kámošů nějaké triky?
Anna: Ano, ale triky moc ne, jsou to pořád různé světy.
Kutlo: Mne si to posielala iba raz myslím, ale až počas masteringu. Chcela si vedieť čo na to vravím a či sa mi to páči.
A líbilo se?
Kutlo: Mne sa to páči, má to analogovo teplý zvuk a svoje čaro. Drum & bass musí rezať a musí byť hlasitý jak hovado a potom príde takáto pesnička a tá ťa zababuší do takého paplona a užiješ si kľudnejší večer.
Anna: Ale nebráním se drum & bass remixu! To by bylo cool.
EP jsi vydala nejdřív jako NFT, co tě k tomu vedlo?
Anna: NFT Roztomilé Holky jsem vydala jednak, protože jsem k tomu měla jednoduchý přístup (můj brácha vyvíjí vydavatelství na blockchainu Blocktracks), ale také protože jsem chtěla otevřít diskuzi využití blockchainu v hudebním průmyslu. NFT se dají využít mnoha způsoby a mohou napomoci k řešení neefektivity kolektivních správců a také v dalších odvětvích (např. prodej vstupenek). Do mainstreamového povědomí se dostaly hlavně příběhy, kdy lidé prodávají nejrůznější bizarnosti v podobě NFT. Když se podíváme na formu/myšlenku NFT, které jsem vydala já, jako své EP, tak zde NFT fungují jako sběratelská cennost a tedy i možné aktivum. V prostředí hlavních streamovacích platforem, které neplatí umělcům skoro vůbec nic, a nekonečně rušených živých koncertů z důvodu pandemie, jsme se dostali do vrcholné fáze, kdy je hudba, jako umělecké dílo, naprosto nedoceněna a je brána spíše jako ruch v podobě playlistu k vaření. Vydávání skrze NFT tedy nabízí jakousi důstojnost ve vydávání hudby a nový pohled na konzumaci hudby.
Jaká byla odezva?
Anna: Sklidila jsem samé pozitivní ohlasy, hlavně od kolegů hudebníků. Jsem si samozřejmě vědoma, že typický konzument hudby si nejspíše NFT nepořídí a také zrovna na Ethereu, kde mé EP nabízím, jsou vysoké transakční poplatky. S vývojem blockchainu ale bude možné brzy nahrát mé EP i přes Polygon network, kde tyto poplatky nejsou. Tedy, hlavním důvodem vydání EP skrze NFT bylo vyvolat zájem o toto téma. Tím pádem bych považovala mé vydání za úspěšné.
V Roztomilé holce zpíváš o tom, jak sedíš se svou láskou na záchodě, v Čase řekneš, že všechno je, jak má být, načež to označíš za blbost. Je to strategie psaní textu nebo jen vtípek?
Anna: Všechny texty z EP jsou psány přirozeně, tak jak je cítím, aby slova také zvukomalebně zapadala do hudby. Takový intuitivní způsob, aby to prostě “kliklo”. Když to totiž u mě neklikne, tak psaní dané písně opouštím. Tohle je má strategie psaní a jelikož do mé přirozenosti také spadá nějaká forma odlečení, vtipu a sarkasmu, tak se to pak do textů také promítne. Verš o záchodě v Roztomilé Holce odkazuje na syndrom princezny, kdy je jedna osoba (častěji žena) ve vztahu romantizována do podoby nevinné princezny. To má za následek, že přirozené vyměšovací potřeby jsou potlačovány pro splnění této představy a samozřejmě doufám, že nemusíme probírat, že tento jev je ze zdravotního hlediska naprosto problematický.
Viděl jsem video, kde Ve snu hraješ na piano, úplně bez beatu. Jak se rozhoduješ kterou verzi budeš hrát?
Anna: Naživo hraju různě, pořád hledám jak udělat co nejlepší set, na kterém neprodělám. Když sebou přítáhnu kapelu tak se mi náklady neproplatí, takže zkouším jak to udělat co nejlépe ale aby mi zůstalo na večeři.
Jak jsi spokojená s odezvou na singly a na češtinu?
Anna: Super, mám radost.
Aneta Martínková v podcastu Území ozvěn označuje novou generaci českých zpěvaček a songwriterek (Amelie Siba, Anett X, Tea Sofia…) za známku vývoje feminismu v Česku. Jak vnímáš svoji pozici v hudebním světě, kde stále dominují muži?
Anna: Nedokážu komentovat hudební prostředí v Čechách, jelikož víc jak pět let sídlím a působím hudebně v Berlíně. Jsem ale ráda za to, že se hudební průmysl aktivně zabývá řešením inkluzivity a zajištěním fér prostředí pro všechny. Ačkoli české prostředí na takové trendy ještě nemusí být zvyklé a najdou se tací, většinou ti z privilegovaných skupin, kteří nechtějí přiznat nevyváženost kultury, diskriminaci a sexismus. Já mám to štěstí, že v mém berlínském hudebním kruhu jsem brána jako za sobě rovnou, což mě samozřejmě inspiruje k tomu, abych se dále rozvíjela ve sférách, ve kterých by mi třeba doma říkali, že to není typické pro holky (což je ale naprostý nesmysl a je to důsledek velké strukturální chyby). Mám tedy v plánu dále se rozvíjet v hudební kompozici, produkci, audio inženýrství, a snažit se pomoci tomu, aby hodnota ženy jako člověka nebyla měřena dle mládí a krásy.
Kutlo, ty máš zkušenosti na Blackoutu či na Eatbrainu, jak se liší od Hoofbeats?
Kutlo: Na rozdiel od týchto labelov zažívam osobnejší prístup vďaka tomu, že sa skutočne dobre poznáme s Davidom (Joshu4) i Peťom (Qo). Je to pre mňa príjemnejšie a celá komunikácia je rýchlejšia. Napríklad sa poznám aj s veľa inými label managers, ale takto to je oveľa lepšie aj produktívnejšie. Práve preto som sa rozhodol, že svoje EP vydám na Hoofbeats. Mal som istú predstavu a oni mi dali priestor ju realizovať. Porcelain mal pôvodne vyjsť na jednom anglickom nemenovanom labeli, ale tie podmienky a internetový prístup som radšeji odmietol.
Anna: To říkáš diplomaticky.
To bude asi podobné jak s collaby, když člověk lidi z Nizozemí ani nepotká?
Kutlo: To áno.
Eatbrain i Blackout jsou známé vlastním neurofunkovým zvukem, ale ten už se tolik nenosí. Vnímáš ve své tvorbě trendy?
Kutlo: Robím skoro všetky subžánry drum & bassu. Porcelain by som označil za pekný hybrid, kombinuje muzikálne aj tvrdšie elementy. Ale aby som sa vrátil k otázke, určite trendy vnímam a nejako sa podla nich formujem. Snažím sa ale udržať si vlastný štýl a neísť po už vyšliapanej cestičke. Dnes sa každý snaží byť ako Buunshin alebo Imanu, každý chce techy sound a nasekané vokálové shoty a už tým nie je vôbec pre mňa výnimočný. Ja sa snažím hľadať inšpiráciu mimo drum & bass a páči sa mi čo robí Rufus de Sol, Moderat, Cassian a ďalšie fresh elektronické kapely. Melodické techno ma teraz veľmi baví.
V listopadu jsi vydal druhý track ze svého připravovaného EP, Static. V čem se liší od dalších dvou?
Kutlo: V prvom rade bol ako track skôr mierený na dancefloor, kde ho môžu DJs hrávať na akciách a dobre zmixovať. Celkovo je aj aranž spravený tak, aby sa hrával v rýchlych DJ prechodoch ako to ľudia majú radi. Avšak chcel som aby bol zachovaný môj štýl a spadol do motívu celého projektu. Zvukovo sa líši aj tým, že mixdown aj mastering bol oproti vokálovkám zcela jednoduchý.
Jak se liší spolupráce s Aničkou na Porcelain a s Timeou na Distance?
Kutlo: Prvý rozdiel bol určite v tom, že s Aničkou som sa poznal pred spoluprácou ale s Timeou nie. Komunikácia u nás začala online, kde som sa jej ozval po vypočutí jej Terms & Conditions, ktorý sa mi veľmi páčil. Nápad sa jej pozdával a tak sme to dali tiež dokopy v rámci online callov počas najtvrdšieho lockdownu.Trvalo to trocha dlhšiu dobu sfinalizovať aj skrz celkový release plán a plné pracovné dni viacerých zahrnutých ľudí vrátane mňa.
A vydat vlastní melodic techno třeba pod jiným aliasem by tě nelákalo?
Kutlo: Určite, ale myslím že nie som ako producent dosť zrelý aby som si mohol dovoliť druhý alias.
Možná bys měl navštívit Aničku v Berlíně aby ti ukázala, jak to tam chodí.
Anna: Vím jak se dostat do Berghainu!
Kutlo: Tam by ma ale iba tak nepustili, musel by som sa aspoň zo dva týždne v Berlíne aklimatizovať (smiech).
Jaké byly reakce na Porcelain?
Kutlo: Ja som rád, že mal úspech a že sa ľuďom páči. Mám radosť, že sa dostal aj do kurátorských československých Spotify playlistov. To ma milo prekvapilo a chcel by som sa poďakovať Aničke, že sa k tomu poddala.
Anna: Jak poddala? Já jsem ráda, mně to mega baví.
Hrál jsi Porcelain naživo, máš ověřeno, jak funguje?
Kutlo: Už vyše roka to hrám. Vznikol počas prvého lockdownu v marci 2020, v lete som vyskúšal prvú hratelnú verzi a ľudia sa rovno pýtali čo to je a ako to vydám. Ale bol to velký boj čo sa týka mixdownu, masteringu aj dokončenia tracku.